Změna je život?

25. září 2012 v 18:06 | Chris |  Aktuálně
Nejdřív jsem o týhle maxi změně chtěla mlčet, ale jelikož počty přihlážejících na tomhle blogu jsou pořád vcelku vysoké, tak bych vás ráda pozvala na svůj "osamělý" (neříkám, že mi to tak nevyhovuje:-)) nový blog. Adresu naleznete pod článkem, nejspíše na dlouhou dobu posledním na tomto blogu.
-> s blogem nekončím, ba naopak, budu se snažit, aby byl zase na mým prohlížeči před modrou stránkou:-D

Ať Vám to píše!

Vaše Chris;P
 

Den matek -> u koní ;)

13. května 2012 v 20:48 | Kristy |  JS Dolní Jelení
Sice je dneska jakýsi svátek ( odhaduji, že matek), ale mě je to úplně jedno a prostě zase razím ke koním :)
Vzala jsem i Sis, ať se proběhá. Pořádně si to užila.
Přijela jsem před dvanáctou, boxy byly už z 2/3 hotové a já pomohla s tím zbytkem ( Kessi a Vandička). Pak přišla Leona a začali se vodit koně ( Kylie, Nortík a Gvela). Já s Míšou jsme udělaly Kylie, Áďa s Kájou se vrhly na Gvelu a Martina si dělala Norta.
Po chvíli nám dopomohla Leona a já přinesla věci. Míša mezitím si šla ke svému koni.
Začaly přípravy na sedlání a uždění. Za chvíli bylo vše hotovo a Míša se zase chopila Kylie a šla ji vodit na jízdárnu. Já čapla Sisi a šly jsme se koukat.
Na jízdárně už chodil pán s hannoverákem, už poklusávali. Rychle si připojila Martina i Leona.
Po opracování chodili střídavě na kruhu a pan Hurdálek je trénoval. Asi po půl hodince- 3/4 se šlo skákat. Byly tam připravené dvě řady, spíše na rovnováhu a rychlost chodu než na výšku.
Martina se trochu bála, kor když tam potom Nortík nabral nohama překážku a skoro upadli. Leonča tam skákala s Kylie hodně dobře, bylo na Kylie vidět, jak jí to dělá radost. Pan s hannoverákem se, myslím, od minula zlepšili. Už mu tolik nelítaly ruce a najížděli v klidu na překážku.
Leonča si potom vzala od Marti Nortíka a sama dala na vykrokování Míše Kylie. To už za sebou měla zdoláno 90centimetrů, možná výš.
Po jejich ježdění přišla na plac další parta; Malmaz s Mončou a Gvela s Kájou. Já šla čistit s druhou Kájou Vandičku, která šla dneska celou cestu až k brance bez vodítka a cestou ke stájím se sekala, ale to mi bylo fuk ( asi věděla, co ji čeká).
Pořádně jsem ji vypucovala a procvičila cviky ( všechny). Po nasedlání a nauždění jsme jely s Ádou k Rousínovu a nazpátek. Na jízdárně ještě pár koleček v kroku a hurá na klus.
Chodili jsme kroužky, kavalety i osmičky. Cválali jsme na kruhách, odkud chtěla utíkat, asi by neutekla, kdyby mě nesjelo úplně sedlo. Ale narovnali jsme ho a já jela znovu. A znovu. Ke konci už chodila vcelku dobře. ( čekala jsem to horší, na to, že půl měsíce stála).
Kája jezdila po mě, jela vcelku dobře. Jen pata ji ujížděla nahoru a nemusela ji dávat tak často bičíkem, spíš pobízet. Když šla kavalety, Vandička hodně zastavovala. Musela jít až za Vikym. Na kruhách ji ve cvalu zlobila tak, že nedokončila a (nejspíš) to vzdala, protože už necválali.
Já ji po ježdění vzala a povodila ještě děti, které jen krokovaly. Pak namazat kopýtka, sváču a hurá do výběhu.
Já zametla klubovnu, uklidila si skříňku, dala seno a zametla. Potom skočila se Sisi pár skoků a už tu byl odvoz..

Vzpomínám na .. LETOŠNÍ ČARODĚJNICE

10. května 2012 v 14:48 | Kristy |  JS Dolní Jelení
Ráno jsme vstaly společně s Míšou a Elčou do krásného, nového dne. U nohou mě ťapkala Sisi, když jsem otevírala prvního koně a nasazovala mu stájovku. Než to stihly udělat holky u dalších dvou koní, skočila jsem k Vandičce a dala ji dobré ráno. Ten chleba ocenila spíš :-)
Pustily jsme Čamika s Kylie a Sisi nás vesele doprovázela. Dozadu jsme šly zavést Malmika, Gvelu a Ádu. Pak jsme se rozdělily, holky vzaly Vikiho s Nortíkem a já Vandičku, které jsem ještě sundala teplušky od včerejšího blistrování. Hodila jsem ji jenom ke kruhovce, kde byla sice sama, ale přitom na velmi bohaté trávě. Ještě se na mě otočila a pak už se do ní pustila.
Vzala jsem Nomika, který šel sám na drezúrák a holky se chopily Kessky s Dajdou a počkaly, až já přiběhnu a vezmu poslední obyvatelku stáje, Báru.


Když byli koníci venku a my zkontrolovaly vodu, vrhly se dovnitř, abychom se nasnídaly. Každou chvilkou přijela Elči mamka a vezla ji do Chocně na klavír. My s Míšou jsme tohle dopoledne neměly žádné starosti, protože bylo pondělí a přijela na boxy Marcela. Míša s radostí vzala "Monopoly" a začaly jsme hrát. S radostí jsem viděla, když přišla Leona a pobídla nás, ať jdeme, že jedeme do Běstovic pro granule a cestou vezmeme Elču z Chocně.


Jely jsme Jeníkovým autem, které je přizpůsobené vození věcí spíše, než lidí. Míša si s radostí sedla dopředu a já šla dozadu. Sice tam nebyly sedačky, ale já byla ráda. Mám ráda bojovky :D
Sice jsme po náměstí trochu bloudily, ale Elču jsme naložily a i zmrzk slízaly :) A potom? Hurá do Běstovic.
Tam jsme vybraly granule, naložily je do auta. Bylo jich hrózně moc. Od ovsa, otruby, STANDART, kukuřici až po lněné semínko. S Míšou jsme si sedly dozadu na to, protože Elča šla dopředu. A jelo se zas do stáje :)
Tam jsme to vyložily a přitom protrhly jenom jeden pytel - ztráty minimální :)
Po odpočinku jsme se vrhly pro koníky. Já měla strach, koho pojedu. Mělo se jet k vodě ( já poprvé v této stáji, to je oficiální, takže jsem chtěla Vandičku, jenže ta kulhala..). S napětím jsem vodila Vandičku po výběhu, až Leonča přikývla, že si jí můžu vzít!!
Naštěstí jsme jely všichni bez sedel, jen na krok. Tak proto mohla jít :). Ale nevadilo mi to, po 8 dnech jsem dosedla na její krásný měkký hřbet a viděla pod sebou žlutou hřívu a usmála se. Ještě větší radost mi udělalo to, že jsem se na ní vyhoupla sama.
Vyjeli jsme. Pěkně na Rousínov. A v lesíku pod stromy jsme se tiše smály a nechaly koně, ať si jdou, jak chtějí. Vandička sice všechny předběhla ( ale řádně v kroku!) a pak blokovala, ale to nikoho nerozhodilo.
Protože jsme chtěly jet v kroku, vzaly jsme to přímo do rybníka. Cestou nás Kylinka pěkně vyzkoušela, když se lekla mezi rybníky kachen a strhla k tomu útěku všechny koně, ale trvalo to jen pár vteřin a zas jsme byly v pohodě. Zapomněla jsem dodat, že mě Vandička taky zkoušela. Hned u stáje se lekla, vyskočila, skočila pár cvalových, pak se otočila, co to jako je, že ji to vyplašilo. Bylo to auto a musím přiznat, že s tou otočkou jsem tolik nepočítala, ale useděla jsem to! :)


K vodě jsme došli a s radostí nechali koníky, ať do ní zaboří hlavy a zahrají si na ponorky :). Vandička začala hrabat a všichni se hned přidali. Je příjemné mít jednou koně, který rád vodu :P.
Mohli jsme tam být i půl hodiny. Nešli jsme plavat, protože tam je bahno a oni mají podkovy. Ale nikomu to nevadilo. Viki už tam s Elčou na hřbetě pospával a Nortík od toho neměl daleko. Jen Kylie s Vandičkou tam pořád pochodovaly, ale když už se zatavily, tak jsme se pořádně natáhly na jejich záda a prohlásily, že není nic hezčího.
A taky že nebylo. Sice jsme měli i strach, protože pár metrů od nás byl labuťák, který si nás hlídal a nevypadal zrovna přátelsky, ale jinak to bylo krásné. Krásné? Nezapomenutelné!!
Po cestě se Vandička nějak rozjela, takže zpáteční jsme byly celou vepředu a ještě s náskokem. Odmítala jít pomalu, tak jsme po pár metrch zastavily a počkaly na ostatní.
Ale byla hodná, prostě zlatíčko, ♥


Po postarání ve stáji ( dostala lehkou sváču a namazala jsem kopýtka) jsem ji odvedla do výběhu už k ostatním, aby nebyla sama.
My jsme se najedly, ustrojily a vyrazily se Sisi na čaroďky. Sice jsme s holkama nebyly tak unavené, abychom seděly u ohně, tak lítaly k Hornímu a zas na Dolní. Po pár kolečkách jsme přijaly buřty a s radostí sedly k ohni.
Blížila se devátá hodiny a my se zvedaly a šly ke stájím, abychom zavřely miláčky. Ještě dodat véču, pozavírat je, nablistrovat Vandičce nohy, dát ji teplušky, dobrou noc a už jsme zhasínaly a šly do postýlek.

Dobrou :)
 


10.3. with Vandička

10. března 2012 v 19:24 | Kristý.* |  JS Dolní Jelení
Dneska jsme byli u koníků. Vyházeli jsme boxy, přivedli koníky ( Vanďulka) a jelo se ven :-)
Pěkná vyjížďka v pěti, parkrát jsme i naskočili.
Móc se mi líbila. Vanďulka šla skvěle :) ♥

18.1. Kam? Tam ♥

18. ledna 2012 v 20:50 | Kristý.* |  Deník Kristy *
Středa...

Škola, pár nudných hodin (AJ, M, CH, PŘ, F i HV) ..
Doma rychle najíst, jít se Sísou a k Vandičce ;)
K večeru trochu zatrénovat se Sisinkou ( pozdrav, lehni, popros, pac), učení ( Nj), howrse ( + blog) k večeru učení, čtení (?).

Vaše unavená Kristý..


Na tři krále.. Kam? Tam!

6. ledna 2012 v 21:16 | Kristý.* |  JS Dolní Jelení
Dneska sice nějaký tři králové, ale to mě totálně nezajímá :). Takže normálka, ke koním. Naštěstí busy taky nezajímaj nějaký tři děti v bílým vybírající peníze, polovička pro mimo charitativní akce ( popisuji dnešní dobu).
Hned z busu jsem viděla Vikiho ( mimo výběh!), takže odváděčka Viktorka, zase s ním zábava. Jdu mu natruc naproti přes výběh, v ruce krásně velkou tvrdou houstičku a to trdlo se snaží podlýst ohradník zpátky!

Ale Vandička, ta mě udělala radost! Na zavolání přišla, takže jsem se netrmácela bahnem, potom stála, když jsem zavírala ohradník a ke stájím jsem ani vazák nepotřebovala. Dělá mi radost :O*

Jen jsem vyčistila, zahrála nějaký triky a kousky a zas jela domů.

Zejtra zas tam, kde se snažím zapomenout, nebo vzpomenout na dobu, kdy jsem byla šťastná. Vím, že to nebude a není ono, ale oni mi pomáhají a zaslouží si, aby měli o další péči navíc, i když tam jí mají luxusně moc.

Nový začátek?

2. ledna 2012 v 20:52 | Kristý.* |  JS Dolní Jelení
Tohle jsem nečekala.. ne po tom..
Ráno vstávání na 10, tancování na koberečku, půl hoďky kompík, procházka se Sis. Na jednu na koníky. Tam kovář ( já mezitím sama dávala vodu), potom jsem si přivedla Vanďulku a vyrazili jsme na hoďku ven s Elčou a Malmikem. Trochu jsme i cválali, ale sami, protože Malmik musel jít krokem. Vandička byla v pohodě, fajn ;)

Ve stáji mě potom Leona nabídla poloviční pronájem! Prosím, ať to výjde. Čeká se až taťka přijede z hor a potom..?? Prosím! Ať to výjde!

Večer: Howrse, blog a partička, samo učení :P :/

Jak na Nový rok..

1. ledna 2012 v 20:41 | Kristý. |  JS Dolní Jelení
Dneska ;)
Předposlední den prázdnin. Já nechci školu! Takže, vstala jsem po 10 ( kvůli Silvestru), koukala se na Madagaskar 1, najedla se ( blbouni, jablečný :D), šla se Sisi ke Quantu, kde mě mamka nabrala a jely jsme ke koním. Udělali jsme boxy, přivedli koně ( Vanďulka), vyčistili a vyjeli ven. Pršelo, kratší vyjížďka, včetně cvalu.

Potom pár křížků, jako skok do Nového roku. U prvního se zastavila ( ale přešla!), u kombinace 2x přeskočila jen tu první překážku. Ale nakonec jsme to zdolali všechno ;) Dostali jsme pochvalu a slib, že na Vandě neskáču naposled. Což je skvělý!!

Večer teplá vana a encyklopedie o koních, hledání informací, kolika let se dožije hafling, howrse,blog a potom..?? :D

tak to dnešní den ;))
Kristý.

Čas a jeho krutá vlastnost

29. prosince 2011 v 21:43 | Kristy * |  Deník Kristy *
Už je to dlouhá doba, co se to stalo.

Možná by si mnozí mysleli, že už jsem se z toho vyhrabala a začala znovu žít, přemýšlet a zamýšlet, co a jak dál. Ne, pořád si přemýtám, jaké by bylo se dnes ráno prubudit a jet za ním. Jaké?

Jsou dny, kdy mě nic nebaví ( jako třeba dneska), nechci jet na koně ( takže trčim doma), nechci ven ( sotva výjdu na hoďku se Sis do parku), nebaví mě čumět do kompu, nebo bedny, ani číst ( což je co říct!).
Jsou i dny, kdy se netěším, ani na víkend, nebo prázdniny. Sice jezdím ke koním, je to tam super, krásný, milý koně, přátelský kolektiv, klidný zázemí, ale.. není tam kůň, na kterýho bych se mohla upnout ( ne, že by tam nebyl, ale já už mám strach), není tam kůň mých snů, není tam.. není tam Tristan..

.. není a nebude tam kůň, který bude stát, když mu budou do hřívy padat hořký slzy
.. nikdy už nebude žít kůň, který pochopí, kde je mez a kdy to stačí..
.. už nikdy nenajdu koně, který mě pomůže a podrží mě, když jsem se belhala se sádrou z výběhu..
.. protože tenhle kůň, byl ON a ON už není..

Každý člověk udělá osudovou chybu: Ta moje byla, že jsem ho opustila..

..kdybych tehdy na tý klinice zůstala dýl, třeba do rána, tak by se to nestalo..

Tolik vzpomínek, tolik radosti, šťastnosti a volnosti jsem s ním zažila. Když jsme cválali přes zelenou louku, já jen pustila otěže, spustila v klidu nohy, které jsem měla přiložené k jeho břichu ( bez sedla, samozřejmě!), on dal uši dopředu, ocas nahoru, svobodně frknul do rytmu ( k poslední době mýval bezudidlovku, to se mu hrozně líbilo, jezdit si bez udidla) a šťastně vyhodil kopyty.. to byly chvíle. Na konci louky krok a pěkně svižným klusem přes les na farmu. A zpívat, povinně ;) To bejvaly doby, kdy jsem měla pocit, že život je cíl, najít štěstí, že život nás chce dělat veselými, ukazovat radosti..

.. a pak konec. Zničehonic, uprostřed vší radosti, ale i starostí, kolem otýkající papuly, přišla ta nečekaná, proklýnaný, nelítostná a neporazitelná SMRT.

Ale v mém srdíčku zůstaneš navždy ♥
A není to první, ani poslední článek a slza, kvůli tobě, věř ♥


U koní ♥

5. října 2011 v 19:57 | Kristy |  JS Dolní Jelení
V neděli 2.10. ( den po skvělé vyjížďce) jsme razily ke koním, já bez peněz, takže bez šance jezdit. Udělaly jsme boxy, pomuchlaly koně, já vyčistila Vikiho, udělala mu kopýtka, učila ho poklonu, ohábýme ohýbáme, zvedání nožek.. jako tehdy Borůvku a Tristyho.. z dlouhých chvil, když venku vždy pršívalo.. chjo..

Kam dál