Pocity? Říká se tomu vnitřní umírání!

21. září 2010 v 20:37 | Rozárka |  Aktuálně
Umírám.. alespoň tedy kus mne už odumřelo... Tolik ran! Nejpre stratím svého oblíbeného koně, soucit sestry a rodičů, plno kamarádek, a už ani ten pes mě nepřišel přivítat.. Připadá mi že chci něco udělat- něco pořádného! Ale přitom chci jen ležet a brečet... Je to kvůli té změně?? Nebo to má každý?? Popisuju jen obyčejnou pubertu?? Nebo je to něco- co vás mrzí- chcete vrátit ten čas.- neříct ty věty, nenechat na sebe křičet, nedělat naschvály.. Píšu tenhle článek, ale proč? Abych byla zajímavá? Ne abych dokázala něco popsat, jen říct jak se citím.. chci dělat něco doopravdového.. co?

Být s koňmi!
To je ono- každý tě může zradit- ano: Kamarád- rodina- i ten pes! Ale kůň?? Nikdy!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama