Duben 2011

Jsem jediná .. nikdo.. nikdy.. ( 16.-17.)

17. dubna 2011 v 21:34 | Kristy |  Best stable- Cetkovice ♥
Konečně. Klid. Svoboda. Život. Může dýchat! Vzduch pro život. O čem mluvím? O "CH" a o koních. Konečně.. ale jen dva dny. Co zas stihnem? :)
Jeli jsme vlakem i s taťkou. Dojeli jsme okolo 11, vykydala jsem oba, vyčistila žlaby ( voda aj žrádlo), podestala, přichystala si Vanilla, a s doprovodem jsme vyjeli dolu, na parkúr.
Skákalo se, do 8o cm. Bylo to super, Vanillek nic ( jako vždy :)) nevyhnul, jen přechody nám dělají problémy, v klusové části, možná ještě trochu lepší ohnutí a dopilovat cval z křížků, on? Sen :)
Ještě před ježděním se mě Alča zeptala, jestli nechci projet hříbě. Zaježďovat se mělo až o prázdninách, nejspíš jsem vykulila oči a zakoktala, že jo. A pak to začalo..
Čištění, brání kopyt, shánění uzdečky, malého podbřišáku, sedla od Fonda. Všechno bylo ok, jenže se mělo vyjet ( i s Vencou a Kalipsem) a sedlo nevycházelo, šlo ze strany na stranu, bylo to nebezpečné.. tak se šlo bez něj. Fakt :D. Šla jsem poprvé na hříbě, na kterém nikdo neseděl.. bez sedla. Zaježďování bez sedla.. a?
Opatrně jsem se dostala na hřbet, projel mnou pocit, že nikdo už nezažije, jaké to je sedět jako první na Tristanovi. Jen já mám tu neodolatelnou možnost. Firs. První. Já a Tristy.. Začal chodit dopředu, dělat blbinky, nebrala jsem za otěže, nechala ho. Počkal na hříbata, přišla Anetka vzala ho a šlo se dolu, na konci se po nás vzepl Kalipso, který byl jen na bezudidlovce, přežili jsme všichni ( čtyři :)). Nahoru šel Tristy bez vodiče.. teď už jenom dolu a konec senzační jízdy končí. Zážítek? Obrovský!
Pustila jsem Tristyho do výběhu a ten se jen po mě koukal. Pousmála jsem se, dali jsme večeři, vodu a šli čistit bedničky na čištění, věděla jsem že Tristy má špatnou srst, ale až tak špatnou, že musí dostat samostatnou bednu na čistění, aby od něj někdo jinej nechytnul lupy atd., jsem nevěděla! Takže Tristy má ( bohužel růžovou- blééé) bednu na čištění i s vybavením. Konec soboty? Ani náhodou!
Janička spala s Ronem ve stáji, s námi tedy šel Pláváček, který celou noc lítal po buňce a dělal putovky všude kde se dalo. Elča zatopila.. a my usnuli.
Ráno ( hned po loužičce, kterou Plaváček spáchal k ránu), jsme vyšly ven, vybrali box, dopodestali, dodali vodu, smetli pavučiny, vzali hříbata a šly lonžovat.
Tristy šel, vzala jsem kýbl s chlebem, Tristyho a ložnku. Žádný bič. Dolu k pilinám šel naproti Vencovi suprově ( naproti minulejšku), dole se nám nechtělo přes bláto, tak jsme šli " lesíkem", kde to džampnul přes celou kalužinu, takže mě odtáhl přes stromky, lonžování pořád nepochopil, zato už ví, že když zastavím já, on musí také. Nazpátek šel ihned po Vencovi vcelku fajn, neskočil na mě, byl pochválen, i když si zacválal, mno. Ale Tristy.. o .. ten je tak.. jedinečnej!
Hned poto se šlo dolu na drezúrky. Zkoušeli jsme nový cviky ( ustupování na holeň), cválání u zídky na kruháh ( což nám moc nešlo..). Drezúrka byla zajeta celkem fajn, až na to že jsem Vaniláčka neměla dotáhlého. Takže lehčí trapas.. přede všema! Ale potom jsme skákali / bez chybně.. samozřejmě :)). Žádný odmítnutí, schozený břevno, on je prostě dokonalej!! Fakt. Stačí ho navést ( někdy pobízet, někdy brzdit, ale i tak!).. Prostě jedinečnej.. !

Ustupování na holeň ( na levou ruku): Levá noha úplně dopředu, pravá za podbřišák, levá ruka od koně, pravá nesmí jít přes " hranici ", tlačit doleva.

=> Detektiv Kristy <= Záhada vyřešena!

14. dubna 2011 v 18:24 | Kristy |  Výcvik mladého hřebce
Proč ten název? Proč se týká moje " dopadování " koní? Ihned vysvětlím v následujícícm textu :

Zvykání hříběte na ohlávku

13. dubna 2011 v 19:19 | Kristy |  Výcvik mladého hřebce

V podstatě o tom vím jen z doslech, knížek. Zkušenost? Žádná. Přesto to píšu, i když to nikdo nečte, nekomentuje. Nevadí, chci si to v hlavě srovnat, aj na obrazovce :)

Takže, hříbě a ohlávka? Na ohlávku by si mohlo mládě zvykat už od měsíce- měsíce a půl podle okolností. Samozřejmě tak mladé hříbě potřebuje ohlávku, která mu padne, nesmíte koupit ohlávku s tím, že koupíte větší jen aby jí měl do budoucna. Takže kupujeme malé, lehké ohlávky.
Hříběcí ohlávka - CLASSIC - - Kliknutím na obrázek zavřete
Tak tohle je krásný příklad hříběcí ohlávky.
Hříbě a první pocit z ohlávky
Jak už jsem tolikrát psala, je důležité, aby si hříbata zapamatovala dobrý pocit z ohlávky hned napoprvé. Nesmíte na hříbě křičet, chctít hned vše najednou, nějaká hříbata pochopí a nechají se, jiná začnou kousat, vztekat se. Nejlepší je ohlávku ihned sundat a hříbě zkladnit, pochválit. Časem dávat častěji, hříbě by si mělo zvyknout. Samozřejmě se hříběti napoprvé dává ohlávka maximálně na pár minut a postupem zvyšovat
Hříbě a ohlávka jako jasná věc
Když už máte pocit, že hříbě je dostatečně na ohlávku zvyklé, může začít chodit ven, do výběhu ( i s matkou) nebo na procházku s ohlávkou. Ať si zvyká, že má něco na hlavě :)
Přeji hodně štěstí s hříbátkama :)
Zdroj: Já- tedy moje hlava ;)

Mladé hříbě a první dotyky

12. dubna 2011 v 18:03 | Kristy |  Výcvik mladého hřebce
Zase samá bída okolo dalších blogů, nikdo to nedokáže napsat normálně? Jako že " česky" aby to pochopila i obyčejná holka, která prostě " jen" miluje koně? Která nemá školu? To si to musím asi napsat zase sama..


První dotyky jsem si bohužel u " svého" Tristyhu nevyzkoušela, protože jsem se o něj začala zajímat až v dvou a půl roku. Vezmu to obecně, co vím z knížek, od trenérky, ze zkušenosti jiných

Hříbě a budoucnost
Čím mladší hříbě, tím lepší může mít budoucnost. Znám koně, s kterým se začalo toto cvičení začínat až v roce a do teď kope a kouše. Proč? Protože není zvyklé. Jsou hříbata, u kterých majitelé předpokládají, že se naučí " sami " stát, když je čistíte ve čtyřech rokách! Znám takové majitele.. hříbě, na které můžete šahat je už klidně v měsíce, nejprve na místa, která jsou na sahání přirozená ( hlava, záď, nohy) později bříško, každým dnem více a více k zadním nohám. Na zadní nohy pozor, ať vás hříbě nekope ještě jako mladé, naučí se to a je možné, že si to nechá i dál. Byla by škoda, kvůli zbytečně tvrdému kartáči se nechat pokopat a zkazit celý život koně.
Ikdyž se to nezdá, mládí koně je jedna z nejdůležitějších etap života koně. V té fázi se naučí jak kladné, ale tak i záporné věci.
Tak to by snad bylo o dotýkání na hříbata


Zdroj: Moje hlava- kopírovat se zdrojem

Lonžování mladého koně

12. dubna 2011 v 17:47 | Kristy |  Výcvik mladého hřebce
Úvodem:
Takže jsem si řekla, že protože chci Tristyho vycvičit, potřebuji informace o obsedání, lonžování, skoků ve volnosti, přirozené komunikaci, skoky, drezúry pro mladého koně. Avšak stačilo zkusit najít nějakou vhodnou stránku o lonžování- protože tam teď jsme. Jenže všechny stránky ( blogy, estranky atd.) mají opsané ze dvou zdrojů, které jsou alespoň trochu přečitelné, jenže proč to bude kopírovat, raději napíšu sama..

Lonžování a mladý kůň
Jsou koně, kteří pochopí, jsou koně, kteří nepochopí nikdy. Bohužel mám hříbě, které pro zatím nechápe, nebojí se bičíku, nevím jak mám pobízet ze zadu aby začal klusat, v kruhu mu to docela jde. Začala jsem trénovat 10 minut, už ho to ke konci nebavilo. Musím to ještě zkrátit a zkoušet chodit jen v kroku, když ho začnu totiž pobízet ze zadu bičíkem, neudělá nic, když lonžkou, začne po mě vykopávat a vztekat se a ještě zmenšovat kruhy, takže zatím jen v kroku a třeba se zlepší.

Lonž a končetiny koně
Z tamních zdrojů vím, že kůň když už umí na lonži, tak vy smíte korigovat jeho končetiny, nedočetla jsem se jak, ale mělo by to jít. O tenhle problém se budu zajímat déle, teď musím naučit hřebečka chodit v kroku.

Co k lonžování potřebujeme..
Lonž, bičík, měkkou plochu, nejlépe kruhovku ( když není, jde to i na pilinách, rovném travnatém povrchu, klidně i na jízdárně nebo výběhu), bandážky. Já hřebečkovi nedávám, musím se zeptat majitelky, co si o tom myslí, protože kdyby je dostávat, nemusel by se už soustředit, zatím dostával bandáž jen jednu, když byl zraněný, takže nevím jak by se choval. On nedostává, klidně raďte, jen budu ráda.



Zdroj textu: Můj, jestli chce kopírovat, se zdrojem

9.-10. in Cetkovice? Dream! ♥

11. dubna 2011 v 16:00 | Kristy |  Túrov ♥
Přijeli jsme a Alči si nás odchytla u verandy, vykydala jsem Vanilla a Tristana, najedla se, přichystala si Vanilla, vyjela s Alčou a ostatníma dolu, na parkúr. Skákalo se ( více dole), měla jsem samo Vaniláčka, byl hodnej, potom jsme šly na dvě hoďky s hříbátkama ( s Tristym), potom nakrmili koně a popovídali si s Alčou, a šly spát.
Ráno jsme vybrali dvě kolečka s Bárou po výběhách, vykydali Kima a Káju, dodělala Vanilla a Tristana, vyčistila Tristyho, postarala se o Váňu, šly jsme dolu na Z1, Z2. Potom jsem nasedlala, nauzdila a zkoušela bárt Tristymu kopyta, lonžovali jsme hříbata ( moc mu to nešlo), potom kvůli vodě na mě skočil, odcválal ale byl na lonžce, takže jsem ho krásně chytla. Rozloučila se a šla.. kam? Do Reality :/

9.3.- Skoky- skákali se dvojskoky, cválali kruhy, skákali křížky, snažela jsem se vytáčet kruhy. Vanill byl hodnej, i mě to až na kruhy docela šlo.
10.3.- Drezúrky- jak nacválat z kroku ( pobídnout oběma nohama, když se cválá na levou ruku tak dát levou otěž od koně, pravou na krok na " svoji" půlku, levá noha na pobřišák, pravá za. Né naopak!), couvat ( pobízet sedem dopředu a přitom ruce tlačit " do krku" dozadu + pobízet), zastavit ( cítit zadní nohy zadkem, uvědomit si přední nohy, dát poloviční zádrž a po nohách úplně). Nacválálo se z kroku, docela dobré, couvání, dobré, zastavení, jak kdy. Z1 až na změnu kruhama dobré, Z2 prý vypadalo víc jak Z2 než minule ♥

S Tristym, " mím" hříbětem :) ♥

Červená řeka- TEXT

8. dubna 2011 v 20:08 | Kristy |  Aktuálně
Pod tou skálou, kde proud řeky syčí,
tam, kde ční červený kamení,
žije ten, co mi jen srdce ničí,
toho já ráda mám k zbláznění.

Vím, že lásku jak trám lehce slíbí,
já ho znám, srdce má děravý,
ale já ho chci mít, mně se líbí,
bez něj žít už mě dál nebaví.

Často k nám jezdívá s kytkou růží,
nejhezčí z kovbojů v okolí,
vestu má ušitou z hadích kůží,
bitej pás na něm pár pistolí.

Hned se ptá jak se mám, jak se daří,
a kdy mu prý mu to svý srdce dám,
na to já odpovím, že čas maří,
srdce blíž červený řeky mám.



Pod tou skálou, kde proud řeky syčí,
tam, kde ční červený kamení,
žije ten, co mi jen srdce ničí,
toho já ráda mám k zbláznění.

Vím, že lásku jak trám lehce slíbí,
já ho znám, srdce má děravý,
ale já ho chci mít, mně se líbí,
bez něj žít už mě dál nebaví.

Když je tma a jdu spát, noc je černá,
hlavu mám bolavou závratí,
ale já přesto dál budu věrná,
dokud sám se zas k nám nevrátí
dokud sám se zas k nám nevrátí


Změna je život

8. dubna 2011 v 19:58 | Kristy |  Túrov ♥
Nebojte, přesedat ze stáje už nebudu .Jen to tu chci oživot vzpomínkama, životem a kouzlem koní.
Můj život začal zvláštně ke koním ( kvůli tomu jsem napsala dokonce celou knížku, kterou sem později dám :)), ale už mám toho za sebou dost. Vím, že od lidi od koní nemusejí být jen dobří, ale i nafoukaní, lakomí, zlý. Ano, zlý. Plno lidí jsem neměla ráda.. s plno koňmi si nerozuměla, ale přesto převahovala moc, která mě tam táhla, všude. Jenže později opadala.. jsem jen člověk, kterej potřebuje pořád změnu? Jenže Cetkovice ne, Cetkovice budou navždy ♥ Nahoře..

Nořín
Začala jsem tam v říjnu 2008, ihned si oblíbila klisnu Borůvku, začala jezdit na Miňďovi, skamarádila se se Zuzkou Dlouhou a plno dalšími, začala nenávidět Mňukovou a Olivovou. Později začala jezdit na Jackovi, oblíbila si Puňťu, a když byl vtip " Borůvka se prodává" plakala jsem do hřívy Chansonovi. Přitom celou dobou mi byla opora Borůvka s Elčou. Ano, ráda jsem to měla. Jenže řvát? Křičet? Nadávat? A když člověk slyší o něčem lepším jde.. i přesto- navždy ♥ A Borůvka? Nejlepší :/ ♥
Tehdy jsem si hrála na " Kikču", nebyla jsem to já.. asi...



I přesto tam je Borůvka 2x. Potom Chanson, Puňťa a Jack. A Penny, Puertova máma.


Túrov
Hezký, určitě to bude super.. oblíbila jsem si Elisabet, Luckyho. Jenže si prošla plno dalšími " láskami" ( Voltr, Dasty, Lenka) žádná nebyla pravá. Proč? Protože moje pravá láska byla pryč. A já jí postrádala.. Jenže to bylo super, plavilo se, dlouhé vyjížďky, skákání. Svobody, nebuzerace. Co víc si člověk přát? Uznání, trenink, politování, přítele, který si na něj nehraje. Nikdo mě tam krom Elči neměl rád, a my je! Nesnášela jsem Nikolu, neměla ráda Veronika, později Bára, Anetu, Andreu atd. Naopak jsem se skámošila s Kikou, Evou. Jenže, když jsem odešla všechno spadlo. Musela jsem odejít s ponížením, se skloněnou hlavou. A přátelé? Jen my vynadali. Přesto ♥, Elis, měla jsem tě ráda, vážila jsem si tě. Lucky? Ty jsi byl " můj " poník, můj pokusnej králíček na ježdění bez sedel.. bez uzdečky, Oba ♥
Tady jsem byla Krity. Krity bez srdce. To nejsem já.. určitě..





Cetkovice
Uvidíme ja dopadne, líbí se mi tam. Miluju to místo! ♥. Nejdřív jsem si oblíbila Herbínku, první cval prožila na Fondovi, první nejisté krůčky přes křížky a první pokusy na drezúře na Taře, první od " Lípy k lípě" na Vanilovi. A teď jsem se na něj vrátila! ♥. Jenže.. Tristy. Můj malej Tristy. Nedočkám se léta.. budu zaježďovat hříbě.. hříbě? Hříbě od Tary- od mé velké přítelkyně, kamarádky, která mě tahdy moc pomohla.. Budu zaježďovat Tristyho.. ♥
Jsem šťastná- jsem Kristy



Nový začátek- First Training in Cetkovice ♥♥♥

3. dubna 2011 v 20:22 | Kristy |  Best stable- Cetkovice ♥
Něco musí skončit, aby jiné začalo
Jo, mluvím o Túrovech a Cetkovicích, museli skončit. Miluju Cetkovice, vím to. Vím a přeji, aby neskončilo, je mi líto, ale i kdybych chodila do národních Kladrub, a měla k tomu vztah jako k Túrovám, odešla bych. Opustila koně, které měla ráda, jen abych mohla být s těmi, ke kterým cítím něco víc. Hrozně ráda se na Cetkovice těším. I když to dneska nevyšlo, neva. Už se těším dál.. odpočítávám. Miluju.. nikdy jsem se do stáje nikdy takhle netěšila.. jen na trenink. Odpočítávám a bulim, když vim, že musim vydržet celej tejden. Je to super.

Měla jsem Vanílka, těšila se, i když věděla že Z2 jen tak nezajedu, jela jsem na něm Z2 poprvé, měla nárok. Po druhé v žiovtě ( poprvé na Taře- nedojeto.) Takže.. :). Zajela jsem to hrozně, cítila jsem to. Nevadilo, tedy vadilo, ale věděla, že příště opravím. Příště ♥. Příště zas Vani. A za chvilku hříbě- Tristy ♥. Panebože, já mám štěstí.. ale jinak, než že mě skoro chytnou fízlové, nebo příjdu jednou do tejdne pozdě do třídy a už tam sedí učitelka. Ne, tohle štěstí nepotřebuju, já jsem šťastná, že jsem našla Cetkovice, že jsem našla CH. Nikdy bych to nenašla bez Elči, nejezdila bez našich, bez Alči a jejich koníků nebyla tam kde jsem, a plno dalších podporovatelů.
Více k Z2:
Špatně : Nohy vzádu, neprošláplý paty, špičky od koně, nedívala jsem se rovně, rameny nenarovnaný, 1 x kontra, špatný couvání ( = Dobře zacouvat: Sedem tlačit vzpřed a rukama do klína, Vanill to umí :))
Dobře: ( měla jsem radost s Tarou se to nepovedlo :)) Nacválání v kruhu na povolené otěži
Byl hodnej, jen já to podělala..
Byla s náma Janička ( Tara), Elča ( Renek), Renek se uhnal a tak Elča šla na Taru ( asi jí jezdit nebude.. je na tom jak já xD)
Byl to skvělej den.. zas.. tam ! A máme umytou buňku.. díky M. + T. + D - Díky ♥


30.3. Amigos- konečná

1. dubna 2011 v 21:17 | Kristy |  Túrov ♥
Já ( Dasty) a ostatní mě nezajímaj :) Skončili jsme. Konec. End. Hurá.