Prosinec 2011

Čas a jeho krutá vlastnost

29. prosince 2011 v 21:43 | Kristy * |  Deník Kristy *
Už je to dlouhá doba, co se to stalo.

Možná by si mnozí mysleli, že už jsem se z toho vyhrabala a začala znovu žít, přemýšlet a zamýšlet, co a jak dál. Ne, pořád si přemýtám, jaké by bylo se dnes ráno prubudit a jet za ním. Jaké?

Jsou dny, kdy mě nic nebaví ( jako třeba dneska), nechci jet na koně ( takže trčim doma), nechci ven ( sotva výjdu na hoďku se Sis do parku), nebaví mě čumět do kompu, nebo bedny, ani číst ( což je co říct!).
Jsou i dny, kdy se netěším, ani na víkend, nebo prázdniny. Sice jezdím ke koním, je to tam super, krásný, milý koně, přátelský kolektiv, klidný zázemí, ale.. není tam kůň, na kterýho bych se mohla upnout ( ne, že by tam nebyl, ale já už mám strach), není tam kůň mých snů, není tam.. není tam Tristan..

.. není a nebude tam kůň, který bude stát, když mu budou do hřívy padat hořký slzy
.. nikdy už nebude žít kůň, který pochopí, kde je mez a kdy to stačí..
.. už nikdy nenajdu koně, který mě pomůže a podrží mě, když jsem se belhala se sádrou z výběhu..
.. protože tenhle kůň, byl ON a ON už není..

Každý člověk udělá osudovou chybu: Ta moje byla, že jsem ho opustila..

..kdybych tehdy na tý klinice zůstala dýl, třeba do rána, tak by se to nestalo..

Tolik vzpomínek, tolik radosti, šťastnosti a volnosti jsem s ním zažila. Když jsme cválali přes zelenou louku, já jen pustila otěže, spustila v klidu nohy, které jsem měla přiložené k jeho břichu ( bez sedla, samozřejmě!), on dal uši dopředu, ocas nahoru, svobodně frknul do rytmu ( k poslední době mýval bezudidlovku, to se mu hrozně líbilo, jezdit si bez udidla) a šťastně vyhodil kopyty.. to byly chvíle. Na konci louky krok a pěkně svižným klusem přes les na farmu. A zpívat, povinně ;) To bejvaly doby, kdy jsem měla pocit, že život je cíl, najít štěstí, že život nás chce dělat veselými, ukazovat radosti..

.. a pak konec. Zničehonic, uprostřed vší radosti, ale i starostí, kolem otýkající papuly, přišla ta nečekaná, proklýnaný, nelítostná a neporazitelná SMRT.

Ale v mém srdíčku zůstaneš navždy ♥
A není to první, ani poslední článek a slza, kvůli tobě, věř ♥